V životě nic není černobílé

Jak se rozhodnout, když je málo času, rozhodnutí může zásadně změnit váš život, a když ho uděláte, nepůjde vzít zpět?

Máte to v ruce, černé na bílém: fotka z ultrazvuku, potvrzení o těhotenství (nečekaném či přímo nechtěném) nebo o nemoci či závažné vývojové vadě vašeho ještě nenarozeného děťátka. Co teď?

V černobílém provedení vše vypadá vlastně jednoduše: miminko zdravé nebo ne-zdravé (ne podle norem), chtěné nebo nechtěné, plánované nebo nečekané. Je to už člověk nebo není. Nechám(e) si to nebo ne. 

Jenže v životě je všechno mnohem barevnější

Při pozorném nahlédnutí trochu pod povrch už to tak jasné není. Melou se ve vás hormony a instinkty. Touhy a přání, vysněná růžová budoucnost, plány. Také obavy, špatné zkušenosti, rizika a katastrofické scénáře. Navíc možná velká únava a nevolnosti nebo i závažnější zdravotní obtíže. Své k tomu jistě říká také vaše sebedůvěra – nebo její nedostatek: “To (ne)zvládneš!” 

A také tam někde jsou vaše osobní hodnoty a etické principy. Možná dosud podobně jasné a černobílé, jak ta fotka. A nebo naopak nejasné, protože dodnes nebylo potřeba se jimi zabývat. 

A jak vypadá vaše situace zvenčí? 

Jaké máte jistoty, o co a o koho se můžete opřít? Kdo pomůže, kdo je na vaší straně? Asi cítíte i mnohá očekávání: od partnera, od rodiny, možná i od přátel. Znáte nebo tušíte postoj společnosti.

Také na vás možná doléhá zodpovědnost – za svůj život, za své závazky, za fungování a štěstí vaší rodiny a dětí, které máte. A možná takto uvažujete i o tomto ještě nenarozeném dítěti: se zodpovědností za jeho život a dobré podmínky v něm.  

Aktuální osobní konstelace toho všeho

Stojíte před rozhodnutím? Věřím, že pokud toto čtete, neberete rozhodování o ukončení těhotenství na lehkou váhu. Chcete se rozhodnout správně. Asi také rychle – protože musíte, dochází vám čas, nebo proto, že ta nejistota, to trýznivé dilema je k nevydržení. Doufáte, že až se rozhodnete, uleví se vám. Jenže na opravdu dobré rozhodnutí je mimo jiné potřeba dostatek času! Využijte si ho všechen, do poslední vteřiny. 

Co je vlastně dobré rozhodnutí?

Dobré a správné není vždycky totéž. Dobré pro koho? K čemu? Správné podle jakých nebo čích měřítek? Rozhodněte se tak nejlépe, jak právě teď dokážete  – lépe to stejně nejde. To co vám dovolí vnější okolnosti, to co si dovolíte sami uvnitř. 

Dobré rozhodnutí mnohdy není „šťastné“ (nevede k pozitivním emocím) a nemusí být ani snadno proveditelné. Dobré rozhodnutí je takové, se kterým budete moci dál dobře žít, a obstojí, když se na něj někdy v budoucnu zpětně podíváte – za 5, 10, 20 let.

Všechny barvy spektra

K tahle zásadnímu rozhodnutí je potřeba vyslechnout si všechny vnitřní hlasy. Uvidět obraz situace, kde se právě nacházíte, ve všech barvách spektra. Vím, někdy je toho všeho moc, tak silné, až to bodá do očí a máte chuť nasadit si tmavé brýle s filtrem. Nebo úplně zavřít oči a “šlápnout do toho” naslepo. Ano, pak opravdu mnohdy přijde úleva – ale znamená to zavírat oči už napořád. 

Nebuďte na to sama

1. Najděte si dostatek informací. Nejlépe různých, i protichůdných, z různých zdrojů. Nikdo jiný nemá pravdu a návod správné řešení ve vaší situaci – obecně správné neexistuje. Ale potřebujete hodně inspirace.

2. Zkuste najít příběhy žen a rodin v podobné situaci. S podobnou komplikací nebo diagnózou. Jak to s nimi bylo dál? Možná vás překvapí, že věci nejsou tak fatální, jak to na začátku vypadá. A že se s mnohým dá naučit žít, i šťastně.

3. Najděte si někoho, kdo si s vámi bude trpělivě povídat. Je báječné, pokud můžete mluvit s partnerem, rodinou a kamarádkami. Ale počítejte s tím, že ti všichni jsou v tom nějak osobně “namočení” a mohou mít své důvody a přesvědčení. Nezávislý člověk je bývá více otevřený, objektivnější, a může vidět i to, co jste sama přehlédla. Třeba terapeut, poradce, anonymní linka důvěry. 

Připravte si ty nejlepší možné podmínky

Udělejte si volno sami pro sebe. Dobře se oblečte, najezte, jděte do přírody. Nepijte alkohol a pořádně se vyspěte. 

Myslete na to, že naše aktuální odvaha, pocit síly a sebedůvěry se mění i během dne. Takže životní rozhodnutí nemůžete dělat podle aktuálních pocitů, ale z něčeho hlubšího a stálejšího. Až se budete (aspoň na chvíli) cítit fajn, zeptejte se svého těla. Dobré rozhodnutí může přijít i s pocity bolesti a smutku, ale poznáte ho podle vnitřního klidu. 

A netlačte na sebe, nechte rozhodnutí dozrát.